Nevšední výlet do Měřína
Děti z azylových domů Arcidiecézní charity Praha podnikly výlet do areálu Měřín. Den plný her, poučení i dobrodružství sponzoroval pro děti pan Mikuda. Děkujeme a čtenářům webu přinášíme reportáž z výletu.
Dvě maminky, dva Davídkové, jedno miminko, jedna pracovnice a jedna Hanka z azylového domu Gloria vyrazili dne 4. 8. na výlet sponzorovaný laskavým panem Mikudou do areálu Měřín. Na programu bylo se naložit do auta, vydržet všechny serpentýny, vykoupat se, najíst se, pohrát si, něco se naučit, projet se na parníku a zase se vrátit zpátky domů.
Po příjezdu jsme se odebrali do bazénu, kde už byli výletníci z ostatních středisek Charity Praha. Nejmenší osmiměsíční holčička si vodu užívala ze všech nejvíc. Radovala se ve vířivce a velmi rychle se spřátelila s celým osazenstvem, které horkou bublinkovou koupel sdílelo a pro její šarm si jí oblíbilo. Davídkové se vody trochu báli a jeden z nich byl v aquaparku dokonce poprvé. Kluci opatrně souhlasili s tím, aby se odvážně - uvnitř záchranného kruhu, ověšeni křidélky a na krku pracovnice azylového domu, odevzdali divokému proudu, ale hezky rychle z něj zase chtěli ven do bezpečné horké vířivky. Zato Hanka skotačila ve vodě, skákala do bublin a proudů a trošku jí bylo líto, že se kluci nechali zahanbit a neměla s kým řádit. Po vydatné koupeli jsme se odebrali na bohatý oběd, na kterém se děti už nemohly dočkat hasičů a lodiček. Následující program byl pro tvrdší povahy, protože zásahová jednotka z Mělníka autenticky předváděla boj proti rozbouřenému davu, násilníkům v autě či organizovanému zločinu. Naše děti měly strach a zajímalo je, proč se vlastně perou, přestože když se jich zeptáte na oblíbeného filmového hrdinu, jmenují Rockyho. Když jsme je ubezpečili, že policisté pouze trénují a záměrem není zabít žádného ze svých řad, vydržely děti program až do konce. Stejně fascinovaně se koukaly na vystoupení záchranné jednotky. Ta totiž vyprošťovala sponzora – pana Mikudu z auta, ten se zprvu usmíval, ale když mu záchranář dal skutečnou infuzi a 100 ml roztoku, úsměv ho pomalu přešel. Jen co kapačka dokapala a pan Mikuda přežil, vydali jsme se na parník jedoucí na konečnou zastávku na Slapech, kde děti dostaly hranolky a čekalo na nás auto s naším panem řidičem, abychom se mohli dostat zpátky na Barrandov.
Den sice rychle utekl, ale děti mají na památku hrneček podepsaný od všech záchranářů, policistů a hasičů, kartičku malého záchranáře, kterou musely získat tím, že si samy zkusily práci svých zkušenějších kolegů a hlavně mají živé vzpomínky na krásný den se svými kamarády, které jim nikdo nevezme.
