Arcidiecézní charita Praha

Oslava Mezinárodního dne žen proběhla celá v režii maminek – samy ji vymyslely, naplánovaly, konzultovaly, zrealizovaly. A nyní vám ji rády představí v článcích, které po skončení oslavy napsaly:

MDŽ v Glorii: opékání buřtů, kotlíkový guláš, hry i růžička pro ženy

V neděli 8. března se v našem Azylovém domě Gloria uskutečnila hezká odpolední akce pro všechny maminky a jejich děti, která se konala venku, na zahradě. Počasí nám velice přálo, bylo teplo a slunečno. Byl připraven táborový oheň, na kterém jsme společně s dětmi mohly opékat buřty. Dále také spousta sladkých výtečných dobrot, které připravily maminky. Paní Janě patří velké poděkování za výborný kotlíkový guláš, který přímo na ohni uvařila pro nás všechny. Děti měly příležitost si společně hrát a běhat po zahradě, ty menší z nich si v tomto počasí již mohly hrát i na pískovišti. Také pro ně byly připraveny zábavné hry a stejně tak i veselé hry pro maminky a pracovnice našeho Azylového domu. Velmi milým překvapením byla krásná kytička, kterou dostala každá žena společně s přáním k Mezinárodnímu dni žen.

Chci také velice poděkovat dvěma maminkám, které tuto akci vymyslely a připravily. Byla jistě velmi hezkým zpestřením nám všem včetně dětí a vnesla do nedělního odpoledne radost.

Tara

Oslava MDŽ aneb pohled pod pokličku příprav

Když nás s Anet napadlo, že bychom si mohly s maminkami na Den žen opéct pár špekáčků, nikdy bych si nemyslela, že se z toho může stát tak báječná akce.

Ale jak k tomu došlo. S naším nápadem jsme šly (ne moc odvázaně) jako první k naší kočičí mámě paní Michlanové. S velkým překvapením (pro nás) náš nápad uvítala s otevřenou náručí. Správně nás namotivovala, a tak jsme vytiskly plakáty a za poplatek třicet korun jsme se rozhodly uspořádat akci pro celý azylový dům.

První dva dny se moc maminek nepřihlásilo (zřejmě nečetly nástěnku), a tak naše nadšení celkem rychle vyprchalo. Ale třetí den přišla Kristýna, maminky oběhla a až na pár výjimek se náš seznam celkem naplnil. S takovou účastí jsme se nebály jít naši akci nechat schválit paní ředitelku a požádat ji o příspěvek. Připravené, se seznamem surovin a plánem akce jsme si s ní sedly a náš plán nemohl vyjít ještě lépe. Akci schválila a dokonce jsme dostaly sponzorský dar na nejlepší kotlíkový gulášek. Z vybraných peněz jsme tedy mohly v klidu nakoupit špekáčky a ještě nám zbylo na ovoce pro děti a různé druhy pečených sladkostí. S plánem jsme takřka spaly pod polštářem, a když jsme se zrovna nevěnovaly dětem, vymýšlely jsme aktivity.
Celý týden jsme chodily nakupovat po akcích různé suroviny, ve středu ráno jsme s maminkami sbíraly šišky na zátop a večer jsme měly vlastní maminkovskou komunitu i s hlídáním, které obstarala paní Radka, kde se probíral průběh celé akce, v pátek jsme měly podepsanou účast všech maminek a už jsme se nemohly dočkat neděle. Sobotní odpoledne jsme já, Anet a Kristýna trávily pečením a šly spát téměř vyčerpané. Den D nastal a s ním přicházely i první „katastrofy“. Dřevo, které mělo být ve skladu, tam nebylo, ale pro naše akční maminky nebyl problém vyběhnout do lesa a vše se rychle dalo do pořádku. Ráno se do příprav zapojily i děti a vše probíhalo ve skvělé náladě. Připravily se stoly obložené různými buchtami vlastních receptů jako například cookies buchta s mandlemi nebo buchta z kaštanů nebo třeba buchta „bounty“ a další jiné koláče s ovocem.

K pití se podával čaj pro děti a káva pro maminky. Ve dvě hodiny vše vypuklo, maminkám jsme rozdaly jako překvapení bílé růžičky a po vydatném guláši nastala pauza, kdy se všichni občerstvovali, bavili, odpočívali nebo se slunili. Děti si mezitím hrály na písku, skákaly na trampolíně nebo jezdily na motorkách. Navštívit nás také přišli dvě babičky a dědeček z domova se zvláštním režimem v doprovodu sestřičky. Poté nastaly odpolední hry pro děti a hned nato pantomima pro dospělé, kde nám naše pracovnice bravurně vystřihly hrnec a pokličku (vidět to naživo, určitě se „počůráte“ smíchy). Následovala hra s citrónem a den se pomalu blížil ke konci. Opekly se poslední buřty, začalo se stmívat, uhasil se oheň a začalo se poklízet. Musím uznat, že nedostatek spánku jsem dospávala ještě dva dny.

I přes tu všechnu námahu a stres musím říct, že akce sklidila úspěch a nebylo lepší odměny než vidět spokojené tváře a prázdné talíře.

Tímto bych chtěla moc poděkovat všem, kteří nás podpořili a pomohli nám. Děkuji, vaše spokojená maminka

Regina