Když děti inspirují svým dobrým skutkem vlastní rodiče …
Chceme se s vámi podělit o zajímavý čin, který se odehrál v jedné vesnici na severozápadě Běloruska. Děti prokázaly ze své vlastní iniciativy velkou službu starým lidem. Inspirovaly tím své vlastní rodiče, aby byli ke starší generaci vnímavější.
Severozápad Běloruska, vitebská oblast, Lyntupy. Většina mladých odchází z tohoto chudého kraje u hranic s Litvou do měst. Doufají, že tam najdou práci a zajímavější život. Na venkově zůstávají staří lidé mající často problém s pohyblivostí. Mnozí se nemohou dostat ze své vesnice i do nejbližšího kostela. Modlitba přitom hraje v jejich životě stěžejní roli, protože do ní vkládají své naděje na lepší budoucnost pro sebe a své drahé nejen jednou na onom, ale, snad už v blízké době, také na tomto světě. Možnost společně se pomodlit v lidech navíc upevňuje vědomí sounáležitosti a důvěru, že jejich život má smysl. Babičky a dědečkové si proto navykli scházet se k modlitbě u velkých dřevěných křížů, které lze nalézt na mnoha místech běloruského venkova.
Tato místa duchovního usebrání však postupem času zarůstají křovisky a plevelem. Toho si všimly děti a rozhodly se pomoci. Vybavily se motykami, sekyrkami, hráběmi a vyrazily. Za krátký čas vypadalo prostranství kolem prvního kříže jako by o ně pečoval ten nejlepší zahradník. Ale co v ostatních vesnicích v okolí? Do každé z nich to je několik kilometrů a pak je potřeba ještě počítat se zpáteční cestou… Aktivita dětí však upoutala pozornost jejich rodičů a ti se rozpomněli na své vlastní staré rodiče. A najednou byla na světě i doprava. Spolu s ní je tu i naděje, že když lidé začnou pečovat jeden o druhého, může to proměnit k lepšímu nejen jejich nejbližší okolí, ale třeba i celou společnost…
