Aktuálně ze Zambie: Máme důvod slavit?
Jak vnímají nezávislost své země samotní Zambijci? Jak hodnotí její historii, současnost, co je znepokojuje a co by si pro svou zemi přáli do budoucna? Zeptali jsme se tří našich spolupracovníků z programu Adopce na dálku®.
Mr. Martin Moyo, koordinátor Adopce na dálku® v Mpanshye: “Zambie se připravuje na oslavy nezávislosti, ale máme vůbec důvod něco slavit? Jiné země, které získaly nezávislost později a byly na tom s hospodářstvím hůře, jsou na tom dnes ekonomicky mnohem lépe. Většina lidí u nás stále nemá základní prostředky k životu a kvalitní vzdělání je jen pro majetné. Vysoká korupce politiků a špatné rozhodování našich vlád neustále zapříčiňují rostoucí ceny a inflaci, tím se chudoba obyčejných lidí zvyšuje, což je zejména vidět na venkovských oblastech. Není zde žádná infrastruktura, a pokud jsou zde nějaké školy, jedná se o ty samé budovy postavené misionáři ještě před nezávislostí. Ani padesát let od nezávislosti není v Mpanshye, kde je navíc i misijní nemocnice, zavedena elektřina a to jsme jen 190 km od hlavního města Lusaky. Kdyby všichni lidé měli přístup ke vzdělání a školství bylo zdarma, přineslo by to velkou změnu lidí a společnosti jako celku… až pak by se nezávislost Zambie i pro mne stala realitou…”
Mr. Lloyd Kalamba, koordinátor Adopce na dálku® v Solwezi: “Ještě před tím, než Zambie získala nezávislost na Velké Británii, bílí měli své školy, obchody, dopravu a místní obyvatelé neměli do těchto míst vůbec přístup. Když se Zambie v roce 1964 osamostatnila, tyto věci se změnily a mezi lidmi nastala euforie, vzdělání, ubytování a zdravotnictví bylo zdarma. Také ekonomická situace byla v prvních letech dobrá. To se ale postupem času měnilo k horšímu a v současné době díky špatnému hospodaření, vysoké nezaměstnanosti a stále rostoucím cenám většina obyvatel žije v chudobě. Odhady říkají, že až 80 % obyvatel jí pouze jednou denně. Čeho bylo ale dosaženo, je to, že máme svobodu slova a nezávislý tisk. Zambie je demokratickou zemí s několika politickými stranami kde všichni lidé mohou jít svobodně k volbám a hospodářství bylo zprivatizováno.“
Ms. Brenda Manjimela, sociální pracovnice v programu Adopce na dálku® v Solwezi: “Brzy po získání nezávislosti bylo všeho dostatek a některé služby byly dokonce zdarma, časem ale nastolil první prezident Dr. Kenneth Kaunda vládu jedné strany. Mí rodiče i pamětníci vyprávějí, jak z obchodů mizely věci, a byl zaveden přídělový systém, lidé čekali na chleba a drobné zboží ve frontách i přes noc, nebyl chléb, cukr, stolní olej, kukuřičná mouka a člověk měl dovoleno koupit si pouze jedno mýdlo. Autobusy jezdily jen zřídka a do některých částí země třeba jen jednou za několik týdnů. Vše bylo pod kontrolou státu. Lidé tak začali pašovat potraviny z okolních zemí, které na tom byly ekonomicky lépe. Změna nastala až v roce 1991, kdy byla nastolena demokracie. Od té doby se mnoho věcí zlepšilo, lidé mohou u voleb hlasovat pro svou politickou stranu, proběhla privatizace téměř všech státních podniků a měděných dolů. Je ale spatně, že padesát let od nezávislosti je vzdělání téměř nedostupné většině obyvatel, školní poplatky se neustále zvyšují a díky chudobě tak spousta dětí ani nedokončí střední vzdělání.
Děti z "Adopce" oslavily výročí soutěží
Pracovníci partnerských organizací programu Adopce na dálku® připravili pro děti hned několik aktivit. Od března do května probíhala výtvarná soutěž pro žáky mladších ročníků, kterou v druhém školním trimestru následoval vzdělávací kvíz o historii vzniku Zambie pro starší studenty. V současné době je pro ty nejstarší organizována literární soutěž, kde se písemnou formou pokusí vyjádřit k historii, současnosti a budoucnosti své země. Také na výherce této soutěže čekají hodnotné ceny.
