Arcidiecézní charita Praha

„Jako katolický kněz jsem byl vyslán do odlehlé vesnice. Žil jsem s chudými lidmi a poznal jsem, s jakými problémy se každodenně potýkají. Postupně jsem se naučil, jak těmto lidem pomáhat,“ vzpomíná otec Marcel na své kněžské začátky. Touha pomáhat lidem na okraji společnosti ho vedla až do pozice ředitele Diecézní charity Chikmagalur.

Pomoc nejchudším ve vesnicích se daří

„Největší radost mám, když se díky naší pomoci dokážou lidé postavit na vlastní nohy,“ vypráví otec Marcel. V první řadě je potřeba informovat: „Lidé například nevědí, že jim indická vláda může pomoci. A tak se často stává, že podpora k těm nejpotřebnějším nedoputuje.“

Charita v Chikmagaluru pracuje díky podpoře českých dárců v šedesáti vesnicích. Pět a půl tisíce lidí se zapojilo do svépomocných skupin. Dozvídají se o dostupných vládních programech, účastní se osvětových přednášek. „Motivujeme lidi k tomu, aby sami hledali způsoby, jak zlepšit svůj život a životní úroveň. Daří se nám je přesvědčovat i k větší angažovanosti v místních samosprávách. Více se zajímají o to, co se v jejich vesnicích děje, dokáží odhalit korupci a bojovat proti ní,“ vypočítává úspěchy Chikmagalurské Charity její ředitel.

Modlitba za dárce z České republiky

Velký přínos pro místní lidi má podle otce Marcela program Adopce na dálku^®: „Nejenomže Arcidiecézní charita Praha umožňuje chudým dětem chodit do školy a přispívá tím ke snížení počtu dětských pracovníků, ale motivuje také rodiny k tomu, aby posílaly do školy i další děti.“

„Rád bych dárcům v České republice vzkázal velké poděkování za jejich podporu. Denně pro každého z nich vyprošujeme Boží požehnání,“ uzavírá otec Marcel.