Kardinál Dominik Duka zblízka
Skupina politických aktivistů adresovala nedávno dopis papeži Františkovi, ve kterém kritizují pražského arcibiskupa Dominika Duku. Žádají Svatého Otce, aby kardinálu Dukovi neprodlužoval mandát a jmenoval nového pražského arcibiskupa. Dopis vyvolal silné reakce jak ze strany těch, kteří s touto iniciativou souhlasí, tak těch, kteří ji odmítají. Sdílíme vyjádření ředitele Arcidiecézní charity Praha Ing. Jaroslava Němce k této události.
Nebudu teď blíže psát o tom, že otce kardinála obdivuji jako znalce starých biblických textů, jako člověka vzdělaného v oblasti opravdové filosofie, neboť pravda a poznání tvoří spiritualitu dominikánského řádu, který řadu let v České republice vedl.
Uvedu jednu okolnost, která otce kardinála odděluje od ostatních úspěšných lidí. V době, kdy nikdo nemá čas, kdy každý je sluhou svého hustě popsaného diáře, tak v této době otec kardinál dokáže „mít čas“. Tedy chtěl bych říci, že ač každý máme čas 24 hodin denně, tak pan kardinál si vždy najde čas na Arcidiecézní charitu Praha a na charitní dílo v pražské arcidiecézi. Nemyslím jen jeho práci na úseku oficiálního zřizovatele této církevní organizace, ale zejména nepočítá minuty ani hodiny, když se věnuje návštěvám charitních zařízení, kde pohovoří s lidmi opuštěnými a trpícími, s lidmi na okraji společnosti a většinou se ani sám nedozví, jak obrovskou radost pociťují z času, který jim věnoval. Otec kardinál nešetří časem, ani když osobně povzbuzuje pracovníky a dobrovolníky Charity v jejich práci. Setkává se i s dárci, aby ocenil jejich podporu Charitě. Otec kardinál Duka prostě nepospíchá, když jde o konkrétní projev milosrdenství vůči bližnímu. Někde v knížce jsem četl, že „i jen jedna duše je dost velká diecéze“, jako odpověď faráři, který si stěžoval na prázdný nedělní kostel. Nelíbí se mi pohled médií, jež člověka měří velkými slovy bezcenných hodnot a politickým tříděním a označováním, zatímco pomoc bližnímu, jediná skutečná hodnota, jim uniká.
Chtěl jsem jen krátce poukázat na ty skutky pana kardinála, jež sice nebudí zájem médií, ale jsou nepřehlédnutelné pro nás, kdo jsme s ním v úzkém pracovním kontaktu, a ukazují na jeho solidaritu, soucit a podporu potřebným lidem. Poznal jsem pana kardinála jako člověka čestného, který nehledí na své pohodlí, ale na prospěch Církve a hodnot, které hlásá.
Ing. Jaroslav Němec
ředitel Arcidiecézní charity Praha
