Jak připravit rybu, hovězí maso nebo kuře a také pochoutky, jako jsou dorty, koblihy, bramborové lupínky, africké smažené mandazi či indické taštičky samosa plněné rýží a zeleninou. To vše se naučili absolventi cateringového kurzu, který pořádalo naše Odborné učiliště v Malongwe.

Paní Robinah z Ugandy je pilná maminka šesti dětí a oddaná manželka. V našem projektu, který se soustředí na rozvoj místní komunity, se zúčastnila několika workshopů, na kterých se naučila vyrábět tekutá mýdla, šampony, tělová mléka nebo boty. Založila si obchůdek, kde své výrobky prodává. Vlastní pílí se zasloužila o lepší život pro celou svou rodinu.

Třicet rodin v Zambii získá půjčku na rozjezd vlastního drobného podnikání. Arcidiecézní charita Praha zahajuje čtvrtý mikrofinanční projekt. Jak tato pomoc funguje, poznal pan Charles Musonda, otec sedmi dětí ze zambijského Solwezi.

Aleš Vacek je světoběžník. Deset let cestoval po celé zemi. Pracoval i na zámořských lodích. V roce 2006 se usadil v Zambii, kde vede charitní rozvojovou misi. V rozhovoru přibližuje, jak Arcidiecézní charita Praha v Zambii pomáhá a jak se člověku ze střední Evropy žije v této rozvojové zemi.

Nedávno navštívil Mons. Václav Malý zambijskou misi Arcidiecézní charity Praha. Jaké poznatky si přivezl, co ho na Zambii nejvíc zaujalo a co by vzkázal českým dárcům, díky nimž Charita pomáhá chudým zambijským rodinám? Otce biskupa jsme požádali o rozhovor.

Jako vůbec první český biskup navštívil Václav Malý od 12. do 22. března misi pražské Arcidiecézní charity v africké Zambii. Setkal se i s těmi nejpotřebnějšími v chudinských čtvrtích. Jeho návštěvu přibližuje v článku na stránkách Katolického týdeníku Jiří Prinz.

Pan WILLIE KAPANGA, vdovec, otec pěti dětí z chudinské čtvrti Kyawama v zambijském Solwezi byl na sklonku minulého roku jedním z rodičů, kteří si od Arcidiecézní charity Praha půjčili finanční obnos na drobné podnikání. Založil si malý obchůdek se smíšeným zbožím. Svou půjčku splatil a díky obchůdku má nyní stálý příjem.

Tradice nás obohacují. Přinášejí stabilitu, jistotu, jsou zdrojem naší identity. Některé tradice však ubližují a jsou překážkou v rozvoji a zlepšování životních podmínek. Jedna z takových tradic v Ugandě je důvěra v čarodějnictví a využívání služeb šamanů. Abychom přispěli k osvětě, uspořádali jsme soutěž o nejlepší divadelní scénku na téma „šamanství a jeho negativní dopady na společnost“.  

Stalo se to jednoho nedělního večera, kdy ve vesnici Gira v severougandském kraji Nebbi zažila rodina malé dívky Jovie největší šok v životě. Cestou domů z kostela dostali zprávu, že jejich příbytek a všechno uvnitř shořelo na popel.